Soumrak záchranných stanic? „Peníze nejsou, nevíme, co bude.“

Současná vládní opatření kvůli šíření nového typu koronaviru se podepisuje takřka na všech sektorech. Finanční ztráty narůstají, lidé přichází o práci a pokud se nic nezmění, začnou i volně žijící živočichové přicházet o naději v podobě záchranných stanic. Ty se totiž potýkají s nedostatkem financí a některé tak před sebou mají už jen dva měsíce fungování.

Ústecký kraj na začátku týdne oznámil, že vzhledem k očekávaným finančním ztrátám v souvislosti s opatřeními proti koronaviru, bude krajskému zastupitelstvu navrženo zrušení dotací pro letošní rok. Mimo jiné se to vztahuje i na Záchrannou stanici Falco, pod kterou spadá patnáct správních obvodů z Liberecka a Ústecka. Právě peníze od Ústeckého kraje pro ně představují největší pomoc, bez nich nebudou moci pokračovat v práci. „Dva až tři měsíce utlumeného provozu jsme ještě schopní utáhnout. Svážíme nejnutnější zvířata, například když jde o labuť na jezeře, tak to řešíme sami, ale když najdou lidé ježečka na zahradě, tak nám ho musí přivézt a my se o něj postaráme,“ popisuje Václav Tomšovský, který ve stanici pracuje se svým otcem. Jen od začátku roku už přijali okolo stovky zvířat.

Záchranná stanice Makov zatím nemá zprávy o tom, že by Jihočeský kraj, pod který spadá, navrhl zrušení dotací, jistota však chybí. „Veškeré finance většinou přijímáme v druhé polovině roku. První půlrok nám nepřijde nic, druhý půlrok doufáme, takže teď jsem ve stádiu doufání a nevíme, co bude. Žádáme krajské úřady, ministerstvo, obce a zatím nemáme zprávu, jak to bude,“ popisuje situaci Libor Šejna. Makov navštíví ročně zhruba deset tisíc lidí. V současné chvíli je však stanice pro veřejnost uzavřena. Život se v ní ale nezastavil. „Všichni se bojí, ale snažíme se to řešit s rozumem, zvířata potřebují neustálou péči a krmení, zrovna zítra jedeme s labutí na rentgen,“ vysvětluje Šejna. Stanice živočichy dál přijímá, děje se tak ale „bezkontaktně“. Kdo by chtěl vidět, co se děje ve stanici nebo jak to vypadá na proslulém krmítku v Makově, může se podívat online přes webové kamery na jejich stránkách.

Ekocentra jako záchranný padák

Finanční nejistotu pociťují i v Záchranné stanici na Huslíku, kterou drží nad vodou ekocentrum, na nějž dostali příspěvek. „Od začátku roku jsme dostali třicet tisíc ze sbírky Zvíře v nouzi, jinak nic. Díky penězům z ekocentra můžeme teď financovat provoz stanice. Ale co bude dál? To nikdo neví. Snažíme se fungovat, ale poslední dobou v tom nevidím budoucnost,“ říká vedoucí stanice Luboš Vaněk. Tady už od začátku roku přijali okolo dvou stovek zvířat, což představuje značnou finanční zátěž.

Stanice, které poskytují ekovýchovu, jako je tomu právě na Huslíku nebo v Hrachově, používají finance tím získané k provozu stanice. Teď jsou však ekocentra uzavřená. „Běžně jim tam chodí školy a školky, děti platí 40 – 50 korun, což se teď neděje a bude to hodně bolet. Ozývají se i další záchranné stanice, že už i některé obce přistoupily k pozastavení peněz, protože samy nyní počítají každou korunu,“ popisuje situaci koordinátorka sítě záchranných stanic pod ČSOP Zdeňka Nezmeškalová. „Stanice z toho mají hrozný strach. Priorita je lidské zdraví, ale zvířata potřebují pomoc pořád a bez peněz fungovat nemohou. Po skončení stávajících opatření budeme sčítat ztráty,“ dodává.

Zastání z ministerstva

„Ministerstvo životního prostředí (MŽP) rozhodně považuje za nešťastné, aby kraje, jak nyní předběžně oznámil Ústecký kraj (či obdobně města a obce), v současné chvíli omezovaly svou dosavadní podporu takových společensky prospěšných aktivit, jako je zajištění péče o zraněné a jinak handicapované živočichy v záchranných stanicích,“ uvedla ve čtvrtek mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. „Postup Ústeckého kraje je v tomto pro nás novinkou a budeme kraje vyzývat a speciálně s krajem Ústeckým jednat, aby neomezovali podporu poskytovanou z veřejných rozpočtů na tyto společensky prospěšné aktivity,“ dodává.

ČSOP (Český svaz ochránců přírody, pozn. red.) každý rok žádá o dotace právě Ministerstvo životního prostředí. Stejně tak tomu je i letos, kdy svaz požádal o dvanáct milionů korun. MŽP se pak po domluvě rozhodlo navýšit částku ještě o pět milionů korun. Peníze se poté rozdělí mezi čtyřiatřicet záchranných stanic, pokryjí však jen okolo dvaceti až třiceti procent celkových nákladů. „I z toho důvodu je ministerstvo připraveno poskytnout také dílčí platbu v průběhu roku, která pomůže stanicím překlenout současné období,“ říká Petra Roubíčková. Svaz se navíc snaží získat peníze i od dárců z řad veřejnosti skrze sbírku Zvíře v nouzi. Příští týden chce také spustit aukci, na níž mohou lidé „koupit“ záchranným stanicím potřebné zařízení. Z vybraných peněz je pak nakoupí ČSOP a předá pracovníkům stanic.

Opatření spojená s novým typem koronaviru zasáhla stanice i jiným způsobem, než jen nedostatkem financí. Například Záchranná stanice hl. m. Prahy se musela rozloučit s dobrovolníky a pozměnit směny tak, aby v případě nákazy jednoho týmu mohl ihned nastoupit druhý. Zatím žijí z příspěvků od města, ale stejně jako jiné stanice, i oni ale pociťují odliv dárců. Příjem zvířat je však zhruba stejný, jako před rokem. Pokud chcete podpořit nejen tuto, ale i jinou záchrannou stanici, číslo transparentního účtu a další informace najdete na jejich webových stránkách.