Smrt pod koly: může se to stát i vám

V roce 2018 zemřelo pod koly aut 11 tisíc volně žijících zvířat. Alespoň tak hovoří oficiální statistiky. Ve skutečnosti to ale je mnohonásobně více. Řada řidičů totiž srážku se zvěří nenahlásí.

Jaké jsou nejčastější příčiny? Nepřehledné úseky, nepředvídatelný pohyb zvěře, ale také bezohledná jízda řidičů. Ti totiž často nepřizpůsobí svou jízdu podmínkám a nedbají na dopravní značení. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) je jednou z příčin také zvýšená intenzita dopravy na všech úsecích a chybějící vhodně technicky řešené migrační cesty.

„Mortalita živočichů je obecně neodstranitelná, je to daň za naše cestování, lze ji pouze omezovat. Na silnicích nižších tříd je nutné klást důraz na dobře řešené mosty (dostatečná šíře), které mají v polích vedle vozovky přirozené podloží a dostatečnou šíři i výšku (nejsou vyštěrkovány nebo asfaltovány). Mosty přes řeky musí mít po obou stranách přirozené břehy, které umožní živočichům průchod pod mostem, bez nutnosti obcházet most vrchem přes vozovku, kde se mohou stát obětí při střetu s vozidlem,“ říká Karolína Šůlová z AOPK ČR.

Kam s ekoduktem?

Jedním z preventivních opatření, jak zabránit střetům aut se zvířaty, je oplocení cest. To se však děje jen v případě dálnic. Plot by navíc mohl narušit migrační trasy. „Na kompletně zaploceném úseku jsou následky pro populace živočichů horší než na úsecích bez plotů i za cenu toho, že na nich nějaké procento populace zemře,“ říká Šůlová.Jednou z možností, jak zachránit životy zvířat i lidí, je výstavba ekoduktů. V minulosti se stavěly i takové, které jsou v těsné blízkosti zástavby nebo přes ně vede silnice. Což byl jeden z důvodů, proč tyto nákladné stavby sklidily vlnu kritiky. V budoucnu by to ale podle Karolíny Šůlové mělo vypadat jinak. „V současnosti jsou v rámci modernizace D1 naplánovány k realizaci čtyři nadchody situované na hlavních migračních koridorech pro vybrané zvláště chráněné druhy velkých savců (velké šelmy a los), kteří mají velké nároky na při zajištění průchodnosti liniových staveb. Fungují však jako deštníkové druhy pro ostatní živočichy lesního ekosystému.“

Zrcátka, která zachraňují

V současnosti asi nejlépe fungují zrcátka, tzv. světelné odpuzovače, které se přidělávají na patníky podél cest. Světlo z reflektorů aut, které se odráží, zvířata varuje před blížícím se nebezpečím. Důležité je také přizpůsobit jízdu – hlavně v noci, kdy zvířata migrují a hledají potravu. Značky, které upozorňují např. na jeleny, mají svůj význam.

V zahraničí jsou uváděny na trh varovné systémy pro řidiče. Je to síť teplotních senzorů instalovaných podél silnice v daném kritickém úseku, které detekují přicházející živočichy až do vzdálenosti 250 m. Tyto senzory jsou napojeny na výstražnou dopravní značku kombinovanou s omezením rychlosti na 30-40 km/h, která upozorní řidiče na přítomnost zvěře před vjezdem do kritického úseku.

Zda se takových opatření dočkáme i u nás není jasné. Proto je potřeba pamatovat si pravidla, kterými je vhodné se řídit – ať už je to přizpůsobení jízdy nebo kontaktování policie v případě střetu se zvěří. A to při každém incidentu. Nejen, že je potřeba odstranit zvíře z cesty, aby se předešlo další dopravní nehodě. Ale především je nutné zajistit, aby zvíře netrpělo – pokud jej náraz přímo neusmrtil.

Tagy: