Pálení čarodějnic: Když na hranici uhoří nevinní

Popálený ježek - lepší scénář, který se může stát. V horším pak ježek uhoří zaživa. Zdroj: Záchranná stanice Rajhrad

Noc označující přelom dubna a května je podle starých tradic považována za nejmagičtější noc v celém roce. My ji dnes uctíváme již jen symbolicky jako večer, kdy se scházíme u ohně při „pálení čarodějnic“. Nesmíme však zapomínat na to, že v našich oslavných vatrách nemusí uhořet jen čarodějnice.

Rituály spojené s touto magickou nocí známe již u starých Keltů, kteří v tomto období slavili jeden ze svých nejdůležitějších svátků – Beltaine (v překladu „jasný oheň“) – oslavu konce zimy a příchodu jara. Upalování hadrových či slaměných čarodějnic bychom zase mohli vystopovat do hlubin středověku a inkvizičních procesů. Právě z kombinace těchto dvou „svátků“ vychází naše dnešní tradice „pálení čarodějnic“. V podobě Valpružiny noci se tato tradice udržela i v německy mluvících zemích a ve Skandinávii.

Tak, jako u spousty jiných lidských oslav, i čarodějnice ale mohou mít zásadní dopad na přírodu a její obyvatele. A ne jen proto, že namísto příchodu jara v době klimatické změny sledujeme spíše rovnou příchod suchého léta. Pokud se tento den (ať už jako Belatine, Valpružinu noc, čarodky nebo jako cokoliv jiného) chystáte oslavit při ohni, myslete prosím na bezpečnost všech, kterých se to může týkat. Následujících pár tipů vám v tom může pomoci.

Respektujte zákaz rozdělávání ohňů

Za velkými neplechami v přírodě často stojí člověk, který neuposlechl rady odborníků. Pokud vaše obec vydala zákaz rozdělávání ohňů, prosím respektujte ho. „Rozdělávání ohňů v období sucha, a to nejen při pálení čarodějnic, je vysoce riziková činnost. Proto platí po celý rok zákaz rozdělávání ohňů v lesních porostech. Někdy stačí malá nepozornost, odhozená nedokonale uhašená cigareta nebo nedokonale uhašené ohniště a pohroma je na světě,“ říká myslivec Lubomír Hajný.

Pacient ze Záchranné stanice v Rajhradě. Zdroj: Záchranná stanice na Huslíku

Vatru stavte před zapálením

Na připravené větve a klacíky můžete rovnou vyvěsit cedulku s nápisem „VOLNÉ POKOJE“. Takové hromádky jsou totiž ideálním úkrytem pro mnohá stvoření, od ježků a ještěrek až po hmyz. Proto vatru stavte vždy na volném prostranství těsně před zapálením, abyste se ujistili, že se do ní někdo nenastěhoval. Pokud z nějakého důvodu musíte vatru postavit předem, řádně ji zabezpečte kolem dokola pletivem s malými oky a výškou alespoň jeden metr. Před zapálením vždy zkontrolujte, zda se v ohništi někdo neskrývá. Hromady dřeva jsou opravdu lákavým úkrytem. Proto se před zapálením ohně ještě jednou pořádně přesvědčte, že někdo nevyužil těch pár chvilek vaší nepozornosti k přesunu.

Nezapalujte ohně v blízkosti stromů či keřů

Pokud se rozhodnete pro svůj vlastní ohýnek, vyberte si místo, kam nesahají větve stromů či keřů. Rozhodně nerozdělávejte oheň v lese ani na louce! „V suchém lese se oheň navíc velmi rychle šíří a mnohdy oheň zachvátí i několik hektarů lesa,“ dodává Lubomír Hajný. Zde víc než jinde platí, že opravdu stačí jen chvilka nepozornosti a neštěstí je na světě. Vyhněte se i místům vedle hromad listí či trávy, které jsou dalším oblíbeným úkrytem mnoha zvířat.

Oheň zapalujte jen z jedné strany

Pokud něčí přítomnost v ohništi přeci jen přehlédnete, dáte mu šanci včas utéct. Zároveň je lepší, pokud se alespoň na chvilku postavíte stranou, abyste jim nebránili v cestě. Z jedné strany oheň, z druhé děsiví lidé – určitě si dovedete představit to dilema.

Častou obětí pálení čarodějnic jsou i ještěrky.

Pokud objevíte zraněná zvířata, okamžitě volejte záchrannou stanici

Může se stát, že i přes všechnu vaši snahu dojde k poranění zvířete. Opravdu dobře ukryté zvíře můžete přehlédnout, zvířata může velký oheň dezorientovat… Stát se může cokoliv. Pro všechny případy je dobré mít u sebe telefonní číslo na centrální dispečink záchranných stanic (774 155 155) či přímo na stanici u vás v okolí. A pokud v okolí ohniště objevíte zvíře nezraněné, raději ho bezpečně odneste někam dál a ujistěte se, že se mu nic nestane.