Bůh žehnej ohleduplným pejskařům

Ten, kdo vymyslel provázek, který spojuje člověka s jeho psem, byl jistě moudrý člověk. Bohužel k němu ale zapomněl přibalit návod, ve kterém by velkými písmeny stálo BEZPEČÍ A OHLEDUPLNOST KE DRUHÝM.

Ten chybějící návod za sebou zanechal spoustu probdělých nocí, deštěm rozmáčených letáků na sloupech, vět začínajících slovy „neuvědomil jsem si“, slz, nepříjemných situací a až moc černých pytlů, ve kterých někdo zbytečně leží.

Někteří skončili pod koly aut a někteří se venku při procházce náhodně potkali, ale jedna ze stran už neodešla po svých. Někteří právě teď leží v rukou záchranáře, který utíká na sál a doufá, že to stihne a někteří právě teď někde běhají, ale se svým majitelem se už nikdy neshledají.

A tak mi dovolte ten návod dodat. Pozdě, ale přece.

Vodítko. Podstatné jméno od slovesa vodit a usměrňovat pohyb. Malý provázek, který toho umí strašně moc.

Použití: Jednu stranu vodítka připněte za obojek nebo kšíry a druhou umístěte do své ruky. Vodítko připínejte vždy před otevřením domovních dveří a odepínejte po jejich zavření. Během venčení odepínejte vodítko pouze na oplocených místech a místech tomu určených (psí hřiště, park atd). Vodítko není na jedno použití, ale lze používat opakovaně. Nevkládejte vodítko do mikrovlnky a nevystavujte jej ohni. Vodítko nestříhejte a nedělejte na něm uzlíky. Použití vodítka nebolí, nezpůsobuje vyrážku ani rakovinu a nemá vedlejší účinky.

Důležité informace: Pes, venčící se ve městě vedle silnice, má jen štěstí a je to jen otázka času. Jednou bude na druhé straně chodníku něco hodně zajímavého. On je hodnej většinou neznamená flegmatickej a 100% odolnej vůči reakcím kolemjdoucích psů. Pokud má člověk naproti vám psa na vodítku a stáhne ho k sobě, má to nějaký důvod. Pokud na vás někdo volá „pojďte sem“ nebo „zavolejte si ho“, nestačí se došourat šnečím tempem a ignorování této prosby znamená, že jste čistokrevnej debil. 30% procent psů, kteří právě odběhli za něčím zajímavým, se se svým majitelem už nikdy neshledá, končí pod koly aut a nebo budou už navždy běhat na jiných místech než tam, kde je jejich pán hledá.

Pár opakujících se vět z diskuzí:

Ale von je hooooodnej, on nic neudělá

Jste si na 100% jistí, že pokud na něj při setkání druhý pes vyjede, tak si ten váš řekne „to je nějakej hysterik, to mě nezajímá, já jsem zenově vyrovnanej“ a půjde v klidu dál? I kdyby byl váš pes zenový mistr, nedává mu to povolenku jít očuchat zadek naprosto každému, koho uvidí. Zvláště, pokud se vám majitel druhého psa snaží vyhnout nebo si ho stahuje k noze.

Máte mít svýho psa vychovanýho! Když nebude dělat scénu, ten můj mu nic neudělá

To je strašně skvělej argument, ale svět se točí trochu jinak. Naprostá většina psů je pořízena jako domácí mazlíček a končí někde u povelu sedni. Část psů, se kterými se venku potkáte, je adoptovaných a stále ještě zcela neodložili minulost. Někteří jsou v rekonvalescenci nebo prostě potřebují prostor. Možná také potkáte dočaskáře, který má na vodítku poprvé svého svěřence a teprve poznává, jak reaguje na okolí.

Chtěla jsem chodit běhat se svým psem do parku. Zatím nedoběhnu ani tramvaj, vypadám trochu jako postřelená kachna a park u vody se stal zapovězeným místem ještě dříve, než jsem svůj styl stihla vyšperkovat alespoň na kachnu v pohodě. Mazánek si na zádech nese svůj batůžek „byla jsem týraná a musela jsem bojovat o jídlo i svůj život s dalšími“ a stále ho neodložila, a u dočasky prvních pár dní teprve zjišťuji, jak bude na okolí reagovat. A tam někde u řeky se hodně telefonuje, pes a jejich pán mívají kilometrový rozestup a za větou „on je hodnej“ se skrývá něco, co nechce odejít a nikdy to nikdo neodvolá.

Možná je to jen nevědomost, ale váš pes bez vodítka způsobuje těm přicházejícím naproti krušné chvíle. Ti přicházející vašeho psa neznají, a proč si toho svého táhnou k noze, má svůj důvod. Situace, kdy jeden z účastníků venčícího setkání skončil na veterině, prostě existují. Pokud vy a váš pes nejste schopni projít s těsným kontaktem u nohy, připněte mu vodítko nebo si ho stáhněte za obojek. Křik ozývající se o tři ulice dál „on je hodneeeeej“ nic neřeší.

Pokud už musíte mít psa bez vodítka, buďte přítomni. Vy venčíte svého psa, ne on vás. Vy jste zodpovědní.

Pojďme se domluvit, že budeme ohleduplní. Nejlépe během celého dne. Ať už venčíme, jedeme v autobuse nebo stojíme u pokladny.

Jo a sbírejme bobky. Všechny facebookové diskuze nepejskařů se totiž vždycky stočí k jedinému bodu. Jsou o hovně.